10.1.3 Čárka

Použití čárky v některých složitějších spojeních a ve výčtech.

Čárkou se oddělují věty v souvětí, složky několikanásobných větných členů a výrazy, které jsou do věty vloženy nebo k ní volně připojeny.

Pozice čárky v některých složitějších spojeních:

• před spojkou a v jiném než slučovacím poměru se čárka píše:

  …, a tedy…

  …, a tudíž…

  …, a tak…

  …, a proto…

  …, a nikoli…

• je-li spojka nebo součástí výčtu možností, čárka se před ní nepíše. Uvozuje-li však větu nebo větný člen v jiném než slučovacím poměru, čárku před ní píšeme:

  Úspěšní uchazeči budou informováni dopisem nebo telefonicky.

  ale:

  Pospěš si, nebo přijdeš pozdě.

• stojí-li před spojovacím výrazem vedlejší věty zesilující nebo vytýkací výrazy apod., klade se čárka už před nimi, a nikoli až před spojovacím výrazem. Jedná se například o tyto výrazy:

  teprve

  právě

  jen

  zvláště

  pozice čárky ve větě pak bude takováto:

  Dejte se do psaní, teprve když jste věc dobře zvážili.

• setkají-li se mezi větami dva spojovací výrazy, z nichž každý patří k jiné větě, píše se čárka ve většině případů jen před prvním z nich. Jedná se například o tyto výrazy:

  …, pouze pokud…

  …, a když…

  …, a pokud…

  …, a je-li…

  pozice čárky ve větě pak bude takováto:

  V rámci této výměny informací se před odesláním zprávy, a je-li to nezbytné, po jejím obdržení provede analýza rizik.

• je-li mezi souřadně spojenými větami umístěna věta podřazená, odděluje se z obou stran čárkami:

  … kandidát, který bude úspěšný, se ujme funkce…

• výraz uvedený předložkou včetně lze pokládat jak za větný člen, tak za vsuvku: lze jej tedy psát jak bez čárky, tak s čárkou. Je-li takovýto výraz vložený do větného celku, odděluje se čárkami z obou stran. Slovo včetně v úloze příslovce se čárkou neodděluje:

  od 1. do 10. včetně

• pokud spojka jako uvádí výčet příkladů, které se týkají celku označeného předcházejícím členem, píše se před ní čárka:

  Velké nároky na zásobování vodou mají průmyslové a hustě zalidněné oblasti, jako Podkrkonoší, Ostravsko, Kladensko a velká města.

  Avšak jestliže výraz uvozený spojkou jako omezuje významový rozsah předcházejícího členu, jde o těsný vztah, takže se čárka nepíše:

  Jazyky jako čeština a latina mají velmi rozvinuté skloňování a časování.

• jestliže by ve větné souvislosti měla být vedle sebe pomlčka a čárka, dáváme přednost užití obou znamének:

  Je zřejmé – dnes již i z ohlasu celé akce –, že jde o čin v plném smyslu průkopnický.

• ustálené vsuvky píšeme bez čárek:

  … prosím…

  … pokud možno…

Čárka se také užívá jako interpunkce ve výčtech, a to v odrážkách, viz oddíl 3.5.1.